
Daniela Kolářová
Hereckou kariéru zahájila v devíti letech malou rolí v pohádce Císařovy šaty v karlovarském divadle a na gymnáziu hrála ve studentském divadle malých forem. Zvažovala sportovní kariéru, nakonec však zvítězilo divadlo a v roce 1968 absolvovala na pražské DAMU spolu s Ladislavem Potměšilem či Hanou Maciuchovou. Ve třetím ročníku DAMU získala velkou roli ve filmu Hynka Bočana Soukromá vichřice (1967). Po studiích nastoupila do Divadla S. K. Neumanna a od roku 1971 je v angažmá Divadla na Vinohradech, kde mezi její výrazné role patří například Ofélie v Hamletovi, Charlotte v Bergmanově Podzimní sonátě či Emilia Marty v Čapkově Věci Makropulos. Hostovala také na dalších scénách - v divadle Na zábradlí, ve Švandově divadle, Pražském komorním divadle či v Divadle U Valšů, kde si zahrála v inscenaci Drahá Mathilda. V 70. a 80. letech 20. století byla ve filmu a v televizi jednou z nejvíce obsazovaných hereček, známé jsou její role ve filmech Na samotě u lesa, Kulový blesk či Léto s kovbojem a v seriálech Taková normální rodinka a Nemocnice na kraji města. Hrála také hned v pěti filmech Jana Svěráka (Obecná škola, Akumulátor 1, Tmavomodrý svět, Vratné lahve a Betlémské světlo). Za svůj herecký výkon v roli matky v inscenaci U cíle Thomase Bernharda v Divadle Komedie získala v roce 2005 Cenu Alfréda Radoka. V roce 2018 na Febiofestu získala cenu Kristián za celoživotní mistrovství. V roce 2024 byla oceněna medailí Za zásluhy I. stupně, za zásluhy o stát v oblasti umění.