Václav Havel

Kdo byl Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Hrádeček)? Dramatik, esejista, disident, později politik a státník. Byl poslední prezident Československa a první český prezident. Vyrůstal ve známé pražské intelektuálské rodině, spjaté s českým kulturním a politickým děním 20. až 40. let. Z kádrových důvodů nebyl přijat na žádnou z vysokých škol humanitního směru, a proto se rozhodl krátce studovat na škole technické. Po návratu z vojenské základní služby pracoval jako jevištní technik, nejprve v Divadle ABC a od roku 1960 v Divadle Na zábradlí, kde byly uvedeny i jeho první texty, například Zahradní slavnost (1963). Václav Havel spisovatel v 60. letech napsal také hry Vyrozumění a Ztížená možnost soustředění. Po potlačení Pražského jara obsazením Československa vojsky Varšavské smlouvy vystupoval proti politické represi, byl jedním ze zakladatelů Charty 77 a petice Několik vět. Vedl samizdat. Za své občanské postoje byl třikrát uvězněn a ve vězení strávil téměř pět let (psal odtud Dopisy Olze). Během sametové revoluce se stal hlavním vůdcem Občanského fóra, za které byl v roce 1989 zvolen prezidentem. V roce 1993 se pak stal prvním prezidentem samostatné České republiky. Na životní cestě ho doprovázela Olga Havlová a později Dagmar Havlová. Za své literární dílo a celoživotní úsilí o dodržování lidských práv obdržel Václav Havel řadu státních vyznamenání a mezinárodních cen. Jeho manželka byla Olga Havlová, později Dagmar Havlová. Zemřel po těžkých nemocech 18.